úterý 30. září 2014

Things That Made My Monday!

MONDAY IS BACK!
Tohle roztomilé tetování:)
Tahle realita:-D
Tohle:-D
Tohle zjištění, který mě taky ničí:-D
Tohle přátelství:-D
Tenhle obrázek:-D
Tohle Zaca mrknutí prostě!!
Tahle dětská snaha:-DD
Tenhle nešťastníček:-D
Tenhle popisek týdne:-D
Tenhle skok:-D
Tahle odpověď:-DD
Tenhle text:)
Tahle dietka:-D
Damon:-D
Tahle zpráva:-D
Tahle jejich synchronizace:-D

pátek 26. září 2014

Hello from Edinburgh!

Je to přesně měsíc, co jsme sem s Adél dorazily do Edin a jsme tu šťastný:) Edinburgh je nejvíc krásný město! Ty budovy, ty parky, ti lidi, všechno se nám tu líbí! Jediný, co mi tu vadí, je to, že je to tu samej kopec!Tady jdete tam do kopce, zpátky do kopce! Jako nepochopíte. Ale jinak je to tu fakt krásný:) Zatím tu teda není úplně všechno tak, jak bychom si přály, ale děláme všechno proto, aby tomu tak bylo co nejdříve:) 






Ze začátku to byl hroznej boj, nějak nám nevycházelo všechno tak, jak jsme si to naplánovaly. My jsme totiž měly v hlavičkách naplánováno, že sem prostě přijedeme a během pěti dnů seženeme byt i práci a všechno bude v pohodě prostě. (Nebylo, že jo) Když jsme minulej rok přijely dělat do UK aupairky, tak to byla pohodička. To jsme měly hned zajištěný ubytování, práci, jídlo i odvoz z letiště. Tady na nás ale dopadla krutá realita a musely jsme si tyhle všechny věci zajišťovat sami a bylo to těžší, než jsme si myslely..Skoro první tři týdny jsme strávily v hostelu, kde jsme byly ze začátku fakt šťastný, protože ten hostel byl super, ale ke konci už jsme z toho byly hrozně sick and tired a nezvládaly jsme být na pokoji s dalšíma 15 lidma a mít celej svět v kufru, kterej jsme si nemohly vybalit a ty tři týdny pro nás bylo víc než dost. Pak jsme ale dostaly nabídku na byt, kterou jsme do hodiny musely přijmou a i když jsme hrozně váhaly a nevěděly jsme vůbec, jestli to máme přijmout, tak teď vůbec nelitujume a vsadím se, že kdybychom to bývaly nevzaly, tak jsme na hostelu ještě teď.
Byt
Byty jsme sháněly od prvního dne, co jsme přijely a byly jsme na prohlídce snad dvaceti bytů a žádnej nevyšel, protože jsme buď nesplňovaly požadavky, byl moc drahej, moc daleko,moc hnusnej nebo si prostě vybraly jiný zájemce...Nakonec jsme ale sehnaly byt kousíček od centra. Sdílíme s Adél pokoj dohromady (což jsme se hodně snížily od prvních požadavků mít každá svůj pokoj s double postelí, ale jinak to prostě nešlo) a bydlíme tu s Ronaldem z Hong Kongu a s Natassou z Řecka. Oba jsou v pohodě, akorát jsou trošku mimo, protože, když zrovna nejsou ve škole, tak se učej . Každej den. Celej den. Nepochopim. A Nahoře máme obří půdu, kde je další postel a místa na sezení a na spaní. Je to tam jako dělaný pro návštěvy a pro párty:) A i jsme si s Adél řikaly, že časem budeme The Sims a uděláme si z toho druhej pokojíček, když to půjde a když na to budeme mít penízky. Ale to až někdy v budoucnu:)

Práce
Práci nemám. Práci hledám. Práci potřebu ( I have no money) a doufám, že už brzo najdu prostě. Každej den vyplňuji debilní přihlášky na internetu a roznáším životopisy kde se dá. A fakt doufám, že už nějakou co nejdřív najdu. Adélka už práci našla a dělá za barem v jedný italský restauraci. Ze začátku tam byla malej našťatsníček, ale teď už si to tam úplně nejvíc všechno s přehledem dává:)

Škola
Škola super. Máme tenhle semestr jenom jeden předmět a do školy budeme chodit jen jeden den v týdnu na tři hodinky, takže úplná pohodička. Na náš obor nás chodí asi 10.LOL. Dvě princezny z USA, dva človíčci z Ghany, jedna princezna z Nepálu, dvě z Řecka, jeden človíček z Pákistánu a já a Adél. Všichni jsou moc milý. My se nejvíc skamarádily s Amber ze Seattlu, která mluví úplně tak hrozně srandovně americky, jako mluví v klipu Selfie. Jannete z Texasu je zase ten nejvíc šťastnej a nejvíc akční člověk, kterého jsem kdy v životě viděla. V pátek s nima máme prý párty, tak uvidíme:) V úterý jsem tam byla poprvé na přednášce a jako ne, že bych tam rozuměla všemu, to se zase říct nedá, ale myslela jsem si, že to bude horší. Na přednášku chodíme ještě s jedním oborem a tím pádem máme ve třídě 85% němců. Navíc hrozně chytrých němců, který nestíhám. Ale jinak ok. A všechno zůstane ok do tý doby, než budu muset něco před tou třídou přednášet. To nebude ok. To se zabiju.



Párty
Nepaříme. Jsme zabitý. Šetříme. Smutníme. Ale brzy to napravíme. (jednou jsme omylem pařily na hostelu, ale to vymazávám ze svojí paměti a nepočítá se to). Plus jsme si párkrát musely koupit cider do parku, ale to se taky nepočítá:)




See you soon!x
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...