10 věcí, které jsem se naučila ve vztahu s Australanem

Já a můj přítel Tom jsme spolu už přes osm měsíců.  On je Australan, já jsem Češka. Poznali jsme se spolu v práci ve Skotku, kde oba žijeme. A i přes to, že jsme si v hodně věcech dost podobní, jsou věci, které nás kulturně odlišují. A jaký to vlastně je chodit s někým z cizí země? Přesněji řečeně s někým z Austrálie? Tak tady je přesně 10 věcí, které jsem se ve vztahu s Australanem naučila:

Busy Week With Adél

Tak mě Adélka konečně přijela minulý týden navštívit ze Švýcarska. Setkání to bylo velký, protože to bylo přesně měsíc a půl, co jsme se spolu neviděly a taky to bylo úplně poprvé, co jsme se neviděly takhle dlouho dobu. Tak jsme to samozřejmě odpočítávaly už několik dní dopředu a měli hrozně moc plánů, co chceme dělat, vidět a kam chceme jít:) Jako hlavní na programu byla Adélky promoce, na kterou přijely i Adélky rodiče. Protože je Adél nejšikovnější a nejchytřejší na světě podařilo se jí dokončit magisterský studium tady v Edin, tak jsme z toho měli všichni hroznou radost a celý den jsme jí oslavovaly. Adél mohla mít na sobě ten super studentský plášť a my měli velký zážitek. 

Starting Over

Tak se takhle nudím jednoho večera a najednou si vzpomenu na svůj blogísek, kterej jsem neotevřela přes dva roky a na kterej jsem už pomalu zapomněla... A jenom půl hodina pročítání mě tak nějak hrozně rozesmutnila, až mě to donutilo to napsat. Úplně mě mrzí, že jsem s tím tenkrát přestala. S něčím, co mě tak hrozně bavilo a příjemně vyplňovalo volný čas.(#memories). Taky jsem si uvědomila, jak moc se můj život změnil od tý doby, co jsem s blogískem začala. Kolik věcí jsem získala, kolik ztratila, kolik zkušeností nabrala a jak moc jsem dospěla..

A protože se ve svém životě nacházím ve fázi, kdy nejsem za tak úplně nejšťastnější a kdy tak trochu nevím, co životem a na kterou cestu se vydat. Říkala jsem si, že psaní by mi mohlo pomoci přijít na lepší myšlenky a trošku mě zaneprázdnit a zlepšit náladu J

Nechci úplně přesně navázat na to, kde jsem skončila, spíš tak trochu začít znovu. Jak jsem už říkala, tak spoustu věcí se v mém životě změnila od té doby, co jsem tu byla naposledy a abych nezacházela hnedka do velkých detailů takhle na začátku. Tak ve zkratce jen řeknu, že bydlím pořád v Edinburgu. Do školy už nechodím. Jsem člověk pracující. Adélka mi odjela zkusit štěstí ve Švýcarsku. Já se snažím najít lepší práci, akorát jsem zmatená a nevím, co přesně chci dělat. Snažím se jíst zdravě, když to jde a cvičit, když mám volno. Pořád mě baví nakupovat, ale nemám na to moc penízky. Smutním po Adélce a po mamince. A chci si pořídit štěňátko, ale všichni mi to zakazují.  A zdravím všechny, co si mě pamatují Ahoooj!

Things That Made My Monday!

Ahujky:) Doufám, že jste měli všichni hezké pondělí!

Tohle nejroztomilejší štěňátko<3

Welcome To Our Crib!

Miluju náš nový byt, fakt že jo. Za to tří týdenní shánění stojí za to!Úplně si pamatuju, jak jsme sem šly na prohlídku a hrozně se nám líbil a vyhovoval nám a říkaly jsme si, že ho prostě musíme mít, protože nic jinýho, takhle blízko centra a za tuhle cenu nikdy neseženeme. Tak jsme hned začaly přemlouvat Jean- Pierra, který nám ho nabízel, že  ho musí dát nám, že že jsme hrozně smutný štěňátka, bydlíme v hostelu a nutně ho potřebujeme prostě. A on nám pořád říkal, že o ten byt má zájem dalších 30 lidí, ale že to zkusí s majitelem domluvit pro nás. Za dvě minuty, co jsme s prohlídky odešly, nám napsal, že je náš. Není teda sice úplně nejhezčí nebo největší a moc toho tu nemáme, ale nám úplně nejvíc stačí. Bydlíme tu s Ronaldem s Honkongu a Natassou s Řecka . Ronald nás učí čínsky, Nat nám vaří řecký večeře. Bydlíme ve fakt hrozně hezký čtvrti, máme to 15 minut do centra a z naší půdy se kocháme krásným výhledem na Edinburgh. Máme s Adélkou společnej pokojík, což ze začátku nebylo vůbec v plánu, ale teď jsme s tím úplně v pohodě. Je to teda trošku nepraktický, když chce jedna jít spat dřív nebo vstávat dřív, protože se navzájem hrozně budíme, ale jinak nám tu nic nevadí. Říkaly jsme si, jestli si náhodou nebudeme lést na nervy, když spolu budeme takhle bydlet, ale pak jsme usoudily, že jestli se někdo na světě nepozabíjí, tak jsme to my dvě s Adél a bude to v pohodě:) A zatím je:) 

Things That Made My Monday!

MONDAY IS BACK!

Tohle roztomilé tetování:)

Hello from Edinburgh!

Je to přesně měsíc, co jsme sem s Adél dorazily do Edin a jsme tu šťastný:) Edinburgh je nejvíc krásný město! Ty budovy, ty parky, ti lidi, všechno se nám tu líbí! Jediný, co mi tu vadí, je to, že je to tu samej kopec!Tady jdete tam do kopce, zpátky do kopce! Jako nepochopíte. Ale jinak je to tu fakt krásný:) Zatím tu teda není úplně všechno tak, jak bychom si přály, ale děláme všechno proto, aby tomu tak bylo co nejdříve:) 

Ze začátku to byl hroznej boj, nějak nám nevycházelo všechno tak, jak jsme si to naplánovaly. My jsme totiž měly v hlavičkách naplánováno, že sem prostě přijedeme a během pěti dnů seženeme byt i práci a všechno bude v pohodě prostě. (Nebylo, že jo) Když jsme minulej rok přijely dělat do UK aupairky, tak to byla pohodička. To jsme měly hned zajištěný ubytování, práci, jídlo i odvoz z letiště. Tady na nás ale dopadla krutá realita a musely jsme si tyhle všechny věci zajišťovat sami a bylo to těžší, než jsme si myslely..Skoro první tři týdny jsme strávily v hostelu, kde jsme byly ze začátku fakt šťastný, protože ten hostel byl super, ale ke konci už jsme z toho byly hrozně sick and tired a nezvládaly jsme být na pokoji s dalšíma 15 lidma a mít celej svět v kufru, kterej jsme si nemohly vybalit a ty tři týdny pro nás bylo víc než dost. Pak jsme ale dostaly nabídku na byt, kterou jsme do hodiny musely přijmou a i když jsme hrozně váhaly a nevěděly jsme vůbec, jestli to máme přijmout, tak teď vůbec nelitujume a vsadím se, že kdybychom to bývaly nevzaly, tak jsme na hostelu ještě teď.

Byt

Byty jsme sháněly od prvního dne, co jsme přijely a byly jsme na prohlídce snad dvaceti bytů a žádnej nevyšel, protože jsme buď nesplňovaly požadavky, byl moc drahej, moc daleko,moc hnusnej nebo si prostě vybraly jiný zájemce...Nakonec jsme ale sehnaly byt kousíček od centra. Sdílíme s Adél pokoj dohromady (což jsme se hodně snížily od prvních požadavků mít každá svůj pokoj s double postelí, ale jinak to prostě nešlo) a bydlíme tu s Ronaldem z Hong Kongu a s Natassou z Řecka. Oba jsou v pohodě, akorát jsou trošku mimo, protože, když zrovna nejsou ve škole, tak se učej . Každej den. Celej den. Nepochopim. A Nahoře máme obří půdu, kde je další postel a místa na sezení a na spaní. Je to tam jako dělaný pro návštěvy a pro párty:) A i jsme si s Adél řikaly, že časem budeme The Sims a uděláme si z toho druhej pokojíček, když to půjde a když na to budeme mít penízky. Ale to až někdy v budoucnu:)

Práce

Práci nemám. Práci hledám. Práci potřebu ( I have no money) a doufám, že už brzo najdu prostě. Každej den vyplňuji debilní přihlášky na internetu a roznáším životopisy kde se dá. A fakt doufám, že už nějakou co nejdřív najdu. Adélka už práci našla a dělá za barem v jedný italský restauraci. Ze začátku tam byla malej našťatsníček, ale teď už si to tam úplně nejvíc všechno s přehledem dává:)

Škola

Škola super. Máme tenhle semestr jenom jeden předmět a do školy budeme chodit jen jeden den v týdnu na tři hodinky, takže úplná pohodička. Na náš obor nás chodí asi 10.LOL. Dvě princezny z USA, dva človíčci z Ghany, jedna princezna z Nepálu, dvě z Řecka, jeden človíček z Pákistánu a já a Adél. Všichni jsou moc milý. My se nejvíc skamarádily s Amber ze Seattlu, která mluví úplně tak hrozně srandovně americky, jako mluví v klipu Selfie. Jannete z Texasu je zase ten nejvíc šťastnej a nejvíc akční člověk, kterého jsem kdy v životě viděla. V pátek s nima máme prý párty, tak uvidíme:) V úterý jsem tam byla poprvé na přednášce a jako ne, že bych tam rozuměla všemu, to se zase říct nedá, ale myslela jsem si, že to bude horší. Na přednášku chodíme ještě s jedním oborem a tím pádem máme ve třídě 85% němců. Navíc hrozně chytrých němců, který nestíhám. Ale jinak ok. A všechno zůstane ok do tý doby, než budu muset něco před tou třídou přednášet. To nebude ok. To se zabiju.

Párty

Nepaříme. Jsme zabitý. Šetříme. Smutníme. Ale brzy to napravíme. (jednou jsme omylem pařily na hostelu, ale to vymazávám ze svojí paměti a nepočítá se to). Plus jsme si párkrát musely koupit cider do parku, ale to se taky nepočítá:)

See you soon!x