Iťs Friday!

Ou jé pátek je tu! KONEČNĚ! Po těch třech týdnech, co jsem tady, musím říct, že tenhle byl zatím nejlepší. A to z jednoho prostého důvodu. Měla jsem víc volna! Ty první dva týdny byly takový, že mi tu všechno ukazovali, jak co funguje, co se kdy uklízí a musela jsem s nimi třeba každej den vstávat a jezdit do školy, abych si zapamatovala cestu. (Cestu, při které dvakrát odbočíte doleva, jinak jedete deset minut rovně. No ehm..umím jí teď i poslepu, ale oka..) Tenhle týden už jsem ale měla větší pohodičku. Zejména pak dneska a včera, kdy jsem si vyloženě mohla celé odpoledne dělat, co jsem chtěla:) Doufám, že to tak budu mít pořád!

Dneska ráno jsem jako každý pátek  vypravovala holky do školy a starší Emmie chtěla bejt zase po ránu bručoun, tak jsem jí navrhla, že jí do školy udělám účes a narovnám jí její kudrnatý vlásky žehličkou, tak byla hrozně šťastná, bručoun nebyla a já taky ne, obě nás to bavilo a bylo to celkem fajn ráno. Teda když opomenu bitku holek o PONOŽKU! Fakt přísahám, že se začaly prát o jednu ponožku, kterou chtěli mít obě na sobě! Tak jsem je chvilku nechala ať se perou, když chtěj a pak jsem jich řekla, že mají v šuplíku asi třicet identických a že si třeba obě můžou vzít každá svoje nový ponožky?! Tak souhlasily a jely jsme do školy. Ty děti jsou občas mimo.

dělám holkám obědy

hřbitov, který je přímo naproti školy a přes který skoro všichni děti  musí chodit. Divný.

škola:)

Pravidelně se tu mazlim s Ánrym, který mi dělá každý den společnost, i když dneska jsem ho chtěla malinko zabít. Včera jsem si totiž pracně vyluxovala svůj pokojík a musela jsem kvůli tomu táhnou jejich obří deseti kilovej vysavač ke mně dolů po schodech. Málem jsem se u toho dvakrát vysekala a přizabila a říkala jsem si, jak to bylo na dlouho dobu naposled, co jsem se u sebe snažila  vyluxovat. Načež dneska Ánry  přišel ke mně do pokoje s klackem. S klackem, kterej byl od hlíny. I Ánry byl od hlíny. Takže mám teď hlínu a chlupy po celým pokoji. Díky Ánry.

Docela jsem se s kamarádila i s kocourem Shadow. Pomalu, ale jistě jsem s nim dokonce začínám mazlim. A to kočky nesnáším!  Ze začátku jsme se nesnášeli navzájem, ale teď mi přijde, že dokonce i vyhledává mojí společnost a chce si se mnou hrát. Tak se někdy slituju a hraju si s nim taky no.

 

Začala jsem si kupovat sladkosti, protože jsem umírala touhou po něčem sladkým a holkám jsem je nechtěla jíst. Tenhle týden jsem byla třikrát v tom malinkym obchodě, který je tu jediný široko daleko v lesích u pošty. Ten obchod je menší, než můj pokoj a dělají tam dvě staré pani. Dneska mně pozdravily stylem Jé slečno ZASE vy!:-D A já noo ZASE si jdu pro ten pytlíček brambůrků a sušenek:-D Začíná to být awkward!

 

Tak já se jdu připravovat na večer, zatím se mějte páá!:)